Rozhostilo se ticho a klid… Seděla jsem bosa před klášterem a pozorovala ospalé městečko choulící se pod červencovým sluncem. Nerozuměla jsem ani slovo z řeči lidí, jež jsem si zamilovala od první chvíle, co jsem překročila hranice této země. Byla jsem v horách, cítila jsem vůni lesů, slyšela švitořící vítr v listech stromů nad svou hlavou. Bolel mě každý sval...
Celý článek
Mám za sebou další setkání s člověkem, který svou cestou inspiruje tisíce dalších lidí. Není tedy asi náhoda, že metoda, kterou tato žena vyvinula, se nazývá jednoduše CESTOU („The Journey“). Setkání se neslo zcela v duchu Brandon, která je Američankou tělem i duší. Bylo to nabyté euforizující energií, chytlavým zpěvem a emocemi. Občas mi to připomínalo takovou malou „ezoterickou gospel...
Celý článek
Dnes zakončím svůj miniseriál o Jitce Vodňanské. Původně jsem vůbec nepočítala s tím, že by měl mít více než dvě části. Ale věci se tak chtěly – věci se tak prostě vyvinuly, proto jsem to pustila a psala. Nyní vidím, že je to důkaz toho, že práce Jitky Vodňanské na mě silně zapůsobila. Ba dokonce – a o tom budu...
Celý článekZde navazuji na první část svého článku, která se začíná již pomalu tvářit jako recenze knihy Voda, která hoří. To, prosím, ne. Nedovolila bych si recenzovat. Pouze popisuji, jak na mě tato žena působí. Jak mě oslovila skrze text své knihy a jak se vtiskla do mé duše skrze setkání na jednom z jejich terapeuticko – konstelačních seminářů. (Foto zdroj: Voda,...
Celý článek
Cesta to byla dlouhá. Vedla různými oklikami po více než pět měsíců (dostalo se mi hned několikero postrčení) a výsledek překonal očekávání. Když mi tenkrát můj lektor a dnes už i kamarád Šimon Grimmich řekl, že bych se měla seznámit s Jitkou Vodňanskou, protože by mi mohl být její přístup k životu blízko, neměl ponětí, jaké proroctví pronesl. Nejdříve Jitčina kniha: Voda, která hoří....
Celý článek
Dnešní článek bude o soucitu v pracovním prostředí a píši jej ve dnech, kdy spatřil světlo světa můj první e-book, Je to příběh, ne nepodobodný tomu, který zažívají tisíce dalších lidí. Je to úryvek o jedné noci, která mi před dvěma lety připomněla nejen mou smrtelnost, ale především to, že jsem v té době žila v naprosto nesmyslné honbě za ničím. Přesto jsem...
Celý článek
Sedím v podzemní místnosti, a moje fantazie mi nabízí obrazy dávno zapomenutého arabského hamam… slyším vzrušené hlasy odrážející se od stěn, je tu vlhké teplo a podivně zatuchlo. Byla bych schopná představy vesele rozvinout do nejroztodivnějších absurdit či romantických příběhů, nebýt reality… Vedle mě leží moje mamka na kapačkách a mystické hamam je s největší pravděpodobností bývalé spa, které přetvořili na hotelovou kliniku. To...
Celý článek
Dnešní článek je jakési volné pokračování myšlenky z článku “Proč občas chceme, aby sousedova koza chcípla?”. Kairos a Chronos Ráda bych si nyní vypůjčila myšlenku Jana Bílého z jeho knihy “Živoucí kruh”. Na začátku této knihy vysvětluje dva pojmy pro vnímání času. Prvním z nich je KAIROS. Jedná se o cyklický čas, spojený s opakujícími se záležitostmi (fáze setí a sklizně, čas milování...
Celý článek
To jsem se jednou takhle kodrcala autem po cestě, která vypadala jako na Zakarpatské Ukrajině (ano, byla to D1). A v rámci surfování mezi jednotlivými rádiovými stanicemi jsem narazila na Český rozhlas, kde měli zrovna spirituální chvilku a rozebírali tam novozákonní podobenství o hřivnách. Biblické příběhy jako základ vzdělanosti Jelikož jsem “bibliofil” a to teď opravdu mluvím o “TÉ” knize (po sedmi letech...
Celý článek
Odjakživa mě bylo slyšet… teď mám však na mysli spíše fyzický projev než ten intelektuální. Avšak (a díky za to), mi byly do vínku dány i jiné atributy, než jen energie neřízené střely (moje LVÍ podstata) a hypersenzitivní empatie (moje RYBÍ podstata). Ano… jsem taková “ohnivá voda”. Bez knihy ani ránu Od malička jsem se neustále dotazovala a pídila po odpovědi na základní...
Celý článek
