Proč jsem se rozhodla psát blog?

Odjakživa mě bylo slyšet… teď mám však na mysli spíše fyzický projev než ten intelektuální. Avšak (a díky za to), mi byly do vínku dány i jiné atributy, než jen energie neřízené střely (moje LVÍ podstata) a hypersenzitivní empatie (moje RYBÍ podstata).

Ano… jsem taková “ohnivá voda”.

Bez knihy ani ránu

Od malička jsem se neustále dotazovala a pídila po odpovědi na základní otázku lidstva – PROČ. Bohužel však prostředí nebylo příliš “vybaveno” na odpovědi, to však nebyla překážka – internet jsem v té době ještě neměla, takže mi nezbylo nic, než se začít prohrabávat knihami (a to jako fakt naslepo).

A že to byly knihy! Pomatuji si na svou úplně první “literaturu faktu” – bylo mi 14 a na dovolenou k moři jsem si vezla I.R. Griguleviče a jeho “INKVIZICI”.

Od té doby mi proteklo hodně písku mezi prsty… ale některé věci se (díky Bohu) nezměnily. Stále dychtím po odpovědích a čím dál více si uvědomuji, že mě naplňuje, pokud své poznatky mohu i šířit. A teď považte – pokud by to pomohlo jen jedinému člověku…

Ne, nebudu vykřikovat hesla o “smyslu své cesty”… raději budu čekat, co z toho všeho vyleze. Je to méně stresující a rozhodně zábavnější 🙂

O čem můj blog bude?

Témata budou vždy kombinací teorie a praxe 🙂 Že to zní jako z marketingové příručky? Možná trochu – deformaci z povolání nemohu vyloučit 🙂 Již osmým rokem totiž pracuji v business, kde se s jakýmsi “pro PR a pro marketingovým přístupem” setkáváte dennodenně.

Nejdříve jsem tři roky působila ve finančnictví a nyní již pátým rokem v akviziční činnosti. Těchto osm let považuji za svůj zkušenostní základ a těžko popsat vděčnost za všechny ty “nahubuspadnutí” i úspěchy, které jsem zažila a věřte mi – stále zažívám 🙂

Pokud toto je “škola života”, tak to teoretické zázemí pochází z mého studia. Mám magisterský titul z religionistiky a husitské teologie na Karlově Univerzitě. A právě zde a odtud se krystalizuje moje láska k historii, psychologii a náboženství (či religionistice obecně).

A protože (jak uvidíte v mým článcích i v mém e-booku) jdu vždy “SKRZ”, tak v posledních dvou letech – intenzivně během posledních 6-ti měsíců, teorii začínám proměňovat v praxi.

Teoreticky víme téměř všichni, prakticky činíme již méně…

Mám takovou teorii… Představuji si, jak před více než 100 lety, ležely bohaté paničky na kanapi u jednoho velmi nadějného “doktora přes hlavu”. Nebyl jím nikdo jiný než Freud (opět třikrát díky), který v rámci své psychoanalýzy zjistil (mimo jiné), že jejich problémy jsou jednoduše čistou sexuální frustrací… věřím, že to dámy určitě muselo potěšit 🙂

Co je však mnohem podstatnější, především svou prací dal základ úplně novému pohledu na lidskou psyché (ψυχή).

Jít do nitra… dívat se a analyzovat… Osobně to považuji za “vynález parního stroje” v oblasti “SEBE…cokoliv” (seberozvoj, sebezpyt, sebepochopení…).

Já sama jsem “sebepsycholog” par excellence 🙂 a rozpitvala jsem svoje JÁ na atomy již mnohokrát (občas mi z toho bylo super blbě, ale o tom budu psát jindy).

Avšak… doba se mění (pokud se již nezměnila)

Dnes ví každý, že existuje vědomí a nevědomí. Lidé běžně mluví o traumatech, která si nesou z dětství. Jsem přesvědčena, že většina naší společnosti teoreticky zná odpovědi na své problémy… a v tom to právě je!

Vím-li na něco odpověď, může to být současně největší past. Může to způsobit totiž stagnaci… vím-li teoreticky “PROČ se mi něco děje”, mám tendenci věřit, že mám vyhráno. Ale chyba lávky – to je jen půl vítězství.

Pokud to nepřevedu do praxe nebo… ba hůř :)… vědomě do toho nevstoupím, neprožiju a tudíž NEPROJDU SKRZ, vždy budu jen v roli paniček na kanapi, kterým sice doktor vysvětlil jejich psychosomatické potíže, ale pokud se vrátily do “stejných” kolejí, nic moc se nezměnilo… Nebo ano?

Ano… něco ano, uvědomění si příčiny jim mohlo pomoci změnit i důsledky… na základě myšlenek mohly (alespoň částečně) měnit své činy.

Snažím se svou praktickou cestu podložit teoretickými poznatky

A tak, po více jak patnácti letech (svůj “sebeletopočet” v rámci “sebeuvědomování” odpočítávám od toho Griguleviče 🙂 ) jsem se rozhodla jít SKRZE ten STRACH z neznáma taky. Dnes využívám svých znalostí ze studia, informací z knih, z bezpočtu úžasných rozhovorů, dokumentů či filmů apod. a aplikuju je v praxi.

A jdu ještě dál, vědomě zkouším různé techniky, zkušenostně hodnotím jednotlivé přístupy ve smyslu přínosu pro mou osobu.

Za posledních 6 měsíců se mi vykrystalizovaly tři hlavní proudy, se kterými se ještě mnohokrát seznámíte v mých článcích i v mém e-booku 🙂

  • Meditace
  • Mindfulness
  • Konstelace

V tento den, v tuto chvíli – je to moje “Svatá trojice” – zde se v mé osobě spojuje teorie a praxe… toto je background všeho, čím tento rok budu procházet a věřte mi 🙂 MOC SE TĚŠÍM, AŽ VÁS VEZMU S SEBOU 🙂

A zde se s vámi poprvé loučím svým oblíbeným: “A hlavně… s nadhledem” 🙂

Adios

Vaše Lenka 🙂

Lenka Konečná
Jsem vztahová terapeutka. Původně jsem vystudovala teologii a religionistiku, což se projevuje v mé snaze propojovat konstelace a systemiku (metody, ze kterých vycházím primárně) s archetypy, mýty a rituálem. S klienty pracuji jak na individuální úrovni, tak i skupinově při malých seminářích. Konstelace považuji za úžasnou metodu nejen pro terapii, ale i pro poznání sebe sama. Můj příběh si přečtěte zde >>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů