Konference systemických konstelací 2019 – “Come to my backyard”

Za posledních 5 let jsem navštívila mnoho konferencí. Rozdávaly se na nich úsměvy a chlebíčky na všechny strany. Myslím, že na těchto akcích byla dokonce mezi kvalitou chlebíčku a kvalitou konference nepřímá úměra (respektive přímá úměra k dojmu z kvality konference). Ne však na konferenci systemických konstelací, jejíž přínos pro svou vlastní osobu budu objevovat ještě velmi dlouho. A právě proto jsem si musela položit jednu zásadní otázku “Proč nás, na tak skvělé akci, bylo tak málo?”. A právě – nejen – o této myšlence je dnešní článek.

Foto zdroj: Sdilená fotogalerie ČASK, Konference systemických konstelací 2019

Všechny barvy spolupráce.

To, s čím jsem po celou konferenci rezonovala, byl jasný záměr výzvy o respektující kooperaci. Vedl k ní nejen název „Všechny barvy spolupráce“, ale i samotná atmosféra.

Jako účastník jste měli skvělou (a možná i jedinečnou) příležitost vidět práci mnoha jiných konstelářů. Témata měla opravdu široký rozptyl: od práce s traumatem, přes vzdělávání pedagogů, konstelační metodu v náhradní rodinné péči či v podnikání až po hluboký rituál a globální konstelaci. 

Konference pro mě byla zážitek a kotel informací. Doporučila bych ji naprosto všem, kteří se o konstelační práci zajímají, protože toto byla příležitost, jak si “osahat” různé přístupy a udělat si tak svůj vlastní názor. 

Každý, kdo ten víkend vedl workshop, měl přednášku, nebo seděl v panelové diskusi, byl svým přístupem a svou prací jedinečný a inspirující.

Mohli jste si vyzkoušet práci ve skupině, zažít sdílecí kruhy, podívat se na svá vlastní témata skrze cvičení při minikonstelacích nebo pozorovat dění v těch velkých. Mohli jste pokládat otázky, kritizovat, seznamovat se s dalšími lidmi a tím vytvářet nová přátelství nebo navazovat pracovní spolupráci. Mohli jste se dokonce s pokorou poklonit svým předkům či získat hodnotný obsah pro svou vlastní konstelační práci.

Důležitým pojítkem však bylo, že oba dny byly naplněny vzájemnou úctou a respektem.

Vše probíhalo v bezpečném prostředí a vy jste si domů mohli beze strachu odnést uvědomění, které vás mohla opět posunout dál.

O to víc mě zarazily dvě informace.

První z nich byl fakt, že téměř 2/3 účastníků, kteří prošli konstelačním výcvikem, pocházejí od Jana Bílého. V České republice je však možné získat certifikát o absolvování potřebného vzdělání i od dalších konstelářů.

A to je skvělé, protože práce Ivana Verného, Baghata, Zlaty Šrámové, Zdeňky Tužkové a mnoha dalších, kteří se  podílejí i na kolektivních výcvicích, zajištuje tu nutnou diverzitu přístupů. A právě v této rozmanitosti já osobně cítím život.

Druhou informací bylo, že letošního ročníku se účastnila téměř polovina těch, kteří byli na konferenci v předchozích letech.

Proč nás bylo tak málo?  

Důvodem určitě nebyl nezájem o systemické konstelace, protože tato metoda se šíří čím dál tím více. Potkáváme ji v psychoterapii, v coachingu i v duchovním seberozvoji.

Na vině nemohl být ani marketing – Česká asociace systemických konstelací (ČASK) je již poměrně známá organizace a minimálně ti, kteří mají konstelační výcvik, jsou buď členy, nebo o existenci tohoto společenství vědí.

A tak jsem se začala ptát sama sebe, jakožto nováčka, zúčastněného pozorovatele, milovníka konstelační metody a člověka, kterému otázka PROČ občas nedává spát.

Foto zdroj: Sdílená fotogalerie ČASK, Konference systemických konstelací 2019

NIMBY efekt

Slyšeli jste již někdy tento pojem? Je to zkratka prvních písmen z anglického: „Not In My Backyard“.

Ne na mém dvorku.

Nebo jak říkáme my, Češi: „Ne na mém písečku“. Tento termín je jakousi mantrou v Real estate, kde jsem se posledních pět let pohybovala. V tomto případě se jednalo o výstavbu nových budov a věčnou polemiku mezi těmi, co stavět chtějí a mezi těmi, kteří proti tomu bojují.

Nutno říci, že v případě NIMBY není nikdy nic jednoznačné či černobílé. Je to dokonalá sonda nejen do lidského teritoriálního chování, ale především do lidské předpojatosti.

Trochu silná slova, že? Ale právě o tom tento efekt je.

„Mám svou pravdu, své vidění světa a cokoliv, co se s ním neslučuje, mě ohrožuje“.

Reakce na toto ohrožení jsou pak různě intenzivní, mají různé podoby.

To, co mě osobně fascinovalo na každém obchodním jednání – to, co v podstatě vnímám jako základ lidské interakce – bylo, jak jednotlivé strany prosazují své zájmy. Nebo, opačně řečeno – jak odmítají zájmy toho druhého.

Cesta z tohoto křeččího kolečka pro mě existovala vždy jediná – abych mohl s druhým najít společnou řeč, bylo nutné se na situaci podívat jeho pohledem. Začít hledat společné cesty, vyhovět si… a to se vždy nejlépe dařilo, existoval-li vzájemný respekt.

Uznání toho, že ten druhý to má jinak než já, je základní stavební kámen společné cesty.

Foto zdroj: Sdílená fotogalerie ČASK, Konference systemických konstelací 2019

Jak souvisí NIMBY s konferencí systemických konstelací?

Pro mě byl záměr konference zcela jasný –  cítila jsem v něm pozvání: „Come to my backyard – přijď (navštívit) můj dvorek”

A vzhledem k mému předchozímu údivu spojeném s počtem i skupinou účastníků, jsem se začala ptát na otázku, zda-li existují v České republice i další akce tohoto typu.

Je možné ještě jinde na jednom místě vidět tak doširoka rozevřený vějíř konstelační práce, který se snaží svým POZVÁNÍM dát prostor nejrůznějším přístupům a úhlům pohledu?

A zatím jsem nic takového neobjevila. Tak proč lidé nedorazili sem?

A proto jsem si položila dvě zásadní otázky: “Proč lidé přijímají pozvání k tomu, aby se na něčí dvorek přišli podívat, co je jejich MOTIVACÍ? Nebo naopak – “Proč někteří lidé pozvání nepřijmou”?

A po několika dnech jsem si uvědomila, že pokud chci být zcela nezaujatá, existuje tolik odpovědí, jako je lidí na světě. Není možné najít obecně platnou formulaci.

Ale díky tomu jsem se více ponořila do toho, co pro mě samotnou v tomto kontextu respekt znamená a předkládám tak svůj pohled k vašemu posouzeni:

“Vydám-li se k někomu na jeho vlastní dvorek, dělám to i z toho důvodu, abych mu tím projevila svůj zájem. A tím by již měla vzniknout základní synergie. Věřím mu totiž, že bude mou přítomnost respektovat, i když bude odlišná od JEHO vidění světa. Mým přispěním do tohoto vztahu je pak přesně to samé vůči němu.”

Věřím totiž, že touha učit  se od druhých, protože jsou JINÍ a dívají se na svět JINAK, má být na stejné úrovni jako moje touha jim ukázat TO MOJE.

Anebo, nakonec… mohla bych jednoduše obrátit to, co původně prohlásil již  Konfucius:

„Co CHCEŠ, aby druzí činili tobě, ČIŇ ty jim.“

Mohlo by to tedy zamenat i toto: “Aby lidé chodili na konference ČASKu, musí chodit ČASK k nim?”

Foto zdroj: Sdílená galerie ČASK, Konference systemických konstelací 2019 – Závěrečná slova z globální konstelace: “„Můžeš jim říci ‚Vy tady máte krásné kytky. … Ještě.‘“

 

—————–

S plným a hlubokým uznáním vám všem

Lenka

Lenka Konečná
Poslouchám příběhy lidí a chtějí-li, pomáhám jim hledat příčinu toho, co se jim v životě děje. A pokud ji naleznou, ukazuji jim, že existuje nespočet nových cest, po kterých se mohou vydat. Metodami, které jsou mi při tomto nápomocny, jsou především mindfulness a systemické konstelace. Můj příběh si přečtěte zde:
Komentáře
  1. Lenka Konečná napsal:

    @katkakramolisova – Děkuji za tento komentář, protože tento důvod mi psalo už více lidí. 🙁

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • E-BOOK ZDARMA
  • Křeččí kolečko vnímám jako neustále se opakující koloběh něčeho, co nás vyčerpává, stresuje, zanechává prázdnými. A právě na svém osobním příběhu ukazuji PROČ se tomu tak děje a JAK z toho můžeme vystoupit a tu energii získat zase zpět.

  • Nejčtenější články
  • Kategorie
  • Těším se na vás na Facebooku