Gauguin obraz, jehož název nám byl inspirací k našemu “monumentálnímu” webináři, vytvořil během čtyř týdnů na konci roku 1897 v chýši na Tahiti, kterou si sám postavil. V jistém smyslu to měla být jeho umělecká závěť. V hluboké krizi malíř svými prostředky hledal odpovědi na základní otázky lidské existence: Odkud přicházíme, co jsme a kam kráčíme.

Na tyto otázky nelze odpovědět, aniž bychom se zabývali “celkem”, tedy věcmi, které nás a naši pozemskou existenci přesahují. Bert Hellinger, zakladatek systemických konstelací však řekl, že v komunikaci s tím, co je větší, mají smysl pouze tři slova: Prosím, děkuji a ano. Je tedy poznání (gnosis) a porozumění těmto “velkým” otázkám vůbec slučitelné s čímkoliv, co se přenáší v podobě obrazu a slov skrze internetové sítě, digitálně, skrze “webinář”? Dá se o tom vůbec promluvit?

My jsem přesvědčeni, že jakkoliv nenalezneme jednoznačnou odpověď, můžeme se skrze konstelační zkušenosti, meditační cvičení, dialog a sdílení (a třeba i za pomocí malých “online”-konstelací) k odpovědím přiblížit.

Každý ze tří večerů se budeme zabývat jiným okruhem toho, co je “větší” než my. Od našich předků a rodičů, kterým vděčíme za život, ale které chceme stále a stále napravovat nebo jim pomáhat a zachraňovat je, přes partnerské i nepartnerské vztahy s lidmi, kteří jsou nám blízcí, až k otázkám povolání, poslání a nakonec i smyslu našeho života budeme zkoumat systemické souvislosti a klást možná víc otázek, než dávat odpovědí. Ale to se nám zdá v pořádku, neboť schopnost se správně ptát je v třetím tisíciletí určitě důležitější, než umění dávat odpovědi.