... se mi podařilo najít cestu, jak to začít měnit...

Poslední dobou se mi stává, že potkávám lidi, které jako bych znala celý život. A i když nemají vždy stejný názor či pohled na svět, rozumíme si bez nároku prosazovat svou pravdu – jako kdyby se komunikace povýšila do nějaké nové dimenze. Moc si to užívám, je to dokonalé spojení empatie a logické analýzy. A děkuji za to, že se to začíná projevovat i v mých osobních a rodinných vztazích.

Začínám rozumět svému tělu, přijímám ho stále víc takové jaké je… vlastně se ho učím opravdu milovat, což je, po rocích utrpení z „nadváhy a celkové nedokonalosti“, doslova vysvobození. Pohyb, sport – vlastně jakoukoli fyzickou aktivitu již nevykonávám s obsesivní potřebou „zhubnout“, ale s čistou radostí a „pokornou žádostí o to být zdravá“.

Pokud cítím mentální únavu, vím, že jsem každou vteřinu strávila smysluplně a vše jsem udělala nejlépe, jak jen jsem mohla, mohu tedy zcela bez výčitek odpočívat. Odpočinek už pro mě není lenost nebo útěk, je pro mě vědomou součástí plnohodnotného života.

V létě 2017 jsem byla donucena přehodnotit celý svůj dosavadní život. Do té doby jsem pracovala více než deset hodin denně téměř sedm dní v týdnu. Odpočinek jsem neznala – moje jediná psychohygiena a způsob jak zastavit neustálý vír myšlenek, bylo dřít v posilovně.

Začala jsem pomalu, jako dítě, které se učí chodit a mluvit. Rozhlížela jsem se po světě opatrně - avšak s novým pohledem. Začala jsem zažívat nové jaro svého života. Do tohoto období směřuje má obrovská vděčnost všem, kteří tenkrát stáli při mně.

Ponořila jsem se do tibetského buddhismu, kde vznikl základ pro mou dnešní práci v rámci mindfulness (vědomá všímavost).

Cítila jsem, že se začínám ubírat správným směrem. Přišel první seminář v Bodhi Path centru s guru Lama Jampa Thaye, má knihovna se rozrůstala a já přijmula meditaci natrvalo do svého života.

Stále více jsem si však uvědomovala, že chci být celistvá. Že chci sjednotit svou mysl, tělo i duši, že nemohu žít "tam v práci" a "tady v soukromí". Proto jsem začala hledat cesty, jak vše propojit.

Po téměř osmi letech v business jsem se opět vrátila k tomu, co jsem kdysi studovala - nyní jsem však teorii nahradila praxí.

Mé aktivity - já sama – ukazují, že odpovědi máme již v sobě a že každá z nich je zároveň i dveřmi, kterými se dá projít. Skrze svůj vlastní život se snažím ostatním ukázat, co se děje, když se člověk na takovouto novou cestu vydá. A říkám na rovinu, cesta sebe-změny nevede jen růžovou zahradou, když jednou otevřete bránu do kořán, nelze ji už zavřít. Proto se snažím při své práci s klienty postupovat pomalu a dveře změny otevírat pozvolna. Na vlastní kůži jsem totiž zažila, jak dokáže cesta seberozvoje kompletně rozložit celý váš život včetně přátelství a vztahů. A myslím si, že takový extrém není nutný. 

Snažím se, aby bdělá všímavost a meditace byly součástí mého života. Proto se i nadále účastním meditačních a mindfulness kurzů a snažím se prohlubovat svou vlastní praxi. S tím je spojen i zdravý, sportem provázený život, který sdílím se svou rodinou. Může to znít úsměvně, ale aktivní pohyb je jedním z pilířů mého mentálního zdraví a mám radost, že můj muž i dcera jsou stejného ražení.

Se systemickými konstelacemi pracuji na denní bázi.  Začala jsem jako organizátorka seminářů Jana Bílého.  Pod Janovým vedením jsem se naučila s konstelacemi pracovat a chápat zákonitosti a pravidla jednotlivých systémů. A s Janem nadále spolupracujeme. Jak na živých seminářích, tak i při on-line webinářích. Klientům se zároveň věnuji i individuálně.